Šeříková vzpomínka
ŠEŘÍKOVÁ VZPOMÍNKA
Potemnělým domem se jako bez duše procházela osoba. Nevnímala nic, jen lehkou vůni šeříku, která jí tvořila jedinou památku. Nic víc, jen vůně šeříkových květů, která ji celou pohlcovala a vytvářela ještě vetší nostalgii, než v jaké se právě nacházela.
V hlavě běhala myšlenka za myšlenkou. Bylo jich tolik, že si je nedokázala pořádně připomenout.
„Ach, proč?“ povzdechla si osoba, když uslyšela křupání rozbitého skla pod svýma nohama. Konečně mu vyvstala jedna myšlenka. Na to, jak po něm jeho milovaná Ewelynn hází jednu ze svých oblíbených skleniček pro zvláštní příležitosti.
„Nenávidím tě Draco!“ křičela. A pak zmizela z jeho života.